Zásoby jsou nedílnou součástí aktiv podniku a slouží k zajištění jeho běžného provozu, výroby a prodeje. V dnešním článku se zaměříme na správné metody ocenění a účtování skladových zásob, což je klíčový aspekt pro vedení úspěšného podniku. Náš text dnes bude zvláště zajímavý pro firmy a podniky, které pracují s uskladněným materiálem nebo zbožím v rámci svého ekonomického procesu. A to nemusí zahrnovat pouze velké korporace; i menší podniky, jako třeba truhláři nebo internetoví prodejci, kteří skladují zboží a obchodují s ním, budou mít prospěch z této informace. Budeme se zabývat charakteristikou zásob, jejich správným oceněním a způsoby, jak je zaúčtovat. Představíme vám také konkrétní příklady účtování, které mohou v průběhu správy materiálu a zboží nastat. Díky tomuto článku získáte hlubší porozumění tomuto důležitému aspektu ekonomického řízení podniku.
Právní úprava účtování skladových zásob
Zásoby představují klíčovou část aktiv podniku a slouží k zajištění jeho plynulého provozu, podpory výroby nebo prodeje. Toto aktivum lze rozčlenit na dvě hlavní kategorie: zásoby pořízené od externích dodavatelů, což mohou být suroviny, hotové výrobky nebo zvířata, a zásoby vytvořené interně v rámci podniku, jako jsou hotové výrobky, polotovary, nedokončená výroba a zvířata. Podobně jako v případě jiných forem majetku (hmotných, nehmotných nebo finančních) platí, že účetnictví zásob a jejich zpracování je stanoveno v legislativě České republiky. Tato legislativa určuje pravidla a postupy pro oceňování a účtování zásob, což je nezbytné pro transparentní a správné vedení účetnictví v rámci podniku.
Problematika zásob je specifikována těmito právními předpisy:
České účetní standardy č. 015 – Zásoby,
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a
vyhláška č. 500/2002. Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.
Pro účtování zásob je v účtové osnově vyhrazena i samostatná účtová třída 1.
Rozpis jednotlivých skupin
Skupina 11 – Materiál
Materiál představuje klíčový vstup do výrobního nebo obchodního procesu společnosti. Sem spadají suroviny, pomocné látky, provozní materiál, obaly, náhradní součástky a movité předměty s životností do jednoho roku, které nejsou považovány za dlouhodobý majetek.
V dané účtové skupině je účtováno na těchto účtech:
111 – Pořízení materiálu
112 – Materiál na skladě
119 – Materiál na cestě
Skupina 12 – Zásoby vlastní výroby Nedokončená výroba označuje produkty, které prošly částí výrobního procesu a nejsou již v podobě surovin, ale zároveň ještě nedosáhly konečného výrobního stadia, kdy by mohly být považovány za hotové výrobky. Kategorie nedokončené výroby zahrnuje také činnosti, které nevytvářejí fyzické produkty. Polotovary a vlastní výrobky představují produkty, které neprošly celým výrobním procesem a budou dále zpracovány do hotových výrobků v rámci budoucích výrobních operací. Mohou být také samostatně prodávány. Výrobky jsou konečné výrobky, které vznikly jako výsledek výrobního procesu a jsou určeny k prodeji. Zvířata – zařazená do kategorie zásob, zahrnují například zvířata ve fázi odchovu, kožešinová zvířata, ryby, včelstva, kachny, krůty a podobně. Klíčovým faktorem je, zda tato zvířata byla zakoupena nebo chována samotnou účetní jednotkou, a také účel, pro který byla tato zvířata pořízena a jaký má podnik s nimi záměr. V dané účtové skupině je účtováno na těchto účtech:
121 – Nedokončená výroba
122 – Polotovary vlastní výroby
123 – Výrobky
124 – Zvířata
Skupina 13 – Zboží
Zboží označuje movité nebo nemovité věci, které byly získány s úmyslem prodeje, a hlavním zaměřením účetní jednotky je jejich nákup a prodej. Účetní jednotka však tyto věci nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zlepšení. Dále mohou být zbožím také výrobky vlastní výroby, které jsou dostupné v prodejnách této účetní jednotky. V dané účtové skupině je účtováno na těchto účtech:
131 – Pořízení zboží
132 – Zboží na skladě a v prodejnách
139 – Zboží na cestě
Skupina 19 – Opravné položky k zásobám
Do této skupiny se řadí účty:
191 – Opravná položka k materiálu
192 – Opravná položka k nedokončené výrobě
193 – Opravná položka k polotovarům vlastní výroby
Oceňování zásob
Předtím než začne účtování zásob, je nezbytné určit jejich hodnotu v peněžním vyjádření. Toto ocenění probíhá v okamžiku vzniku účetního případu. U nakupovaných zásob se týká okamžiku jejich pořízení, zatímco u zásob vytvořených vlastní činností se týká okamžiku jejich vytvoření.
Zvýšení hodnoty zásob se provádí pomocí následujících metod:
1. Pořizovací cena: Tato metoda se používá pro nakoupené zásoby (materiál, zboží, zvířata). Pořizovací cena zahrnuje kupní cenu a všechny související náklady spojené s nákupem, jako je clo, DPH, přeprava, provize, nebo pojistné během přepravy. 2. Reprodukční pořizovací cena: Tato metoda se využívá pro zásoby získané darem, dědictvím, jako odpad, inventární přebytek, nebo pokud není možné stanovit vlastní náklady na jejich vytvoření. To zahrnuje i případy, kdy společníci nebo individuální podnikatel vkládají zboží do firmy na základě znaleckého posudku. 3. Vlastní náklady: Tato metoda se používá pro zásoby vytvořené vlastní činností. Zahrnuje přímé náklady spojené s výrobou nebo jinou činností, a v některých případech také nepřímé náklady, které jsou spojeny s touto činností, jako jsou náklady na osvětlení.
Úbytek zásob se oceňují následujícími metodami:
1. FIFO (First In, First Out): Tato metoda předpokládá, že zásoby, které byly zakoupeny nejdříve, jsou také spotřebovány nejdříve. To znamená, že se nejdříve oceňují nejstarší zásoby a poté novější. 2. Vážený aritmetický průměr z pořizovacích cen: Tato metoda zahrnuje výpočet průměrných cen a množství zboží na skladě. Používá se pro oceňování úbytků v následujícím měsíci a provádí se na konci měsíce.
Při volbě metody oceňování úbytku zásob je důležité, aby byla tato metoda uvedena ve vnitřní směrnici účetní jednotky a aby se během účetního období neměnila.
Účtování zásob
Existují dva způsoby účtování zásob – způsob A a způsob B. Samotná firma má možnost rozhodnout se, který z těchto způsobů bude používat. V některých případech může dokonce kombinovat oba, ale je třeba brát v úvahu, že při použití způsobu účtování podle místa uskladnění (za odpovědnými osobami) lze uplatnit pouze jeden ze způsobů.
Pokud jde o způsob B, firma má povinnost udržovat důkladnou evidenci o svých zásobách tak, aby bylo možné během účetního období prokázat stav zásob včetně jejich ocenění, což vyžaduje zákon o účetnictví. Tato evidence je známá jako skladová evidence.
Způsob A
Způsob A umožňuje sledovat shodu stavu zásob mezi účty finančního účetnictví a skladovou evidencí během účetního období. Tento způsob umožňuje průběžné sledování stavu zásob a provádění finanční analýzy. Záznamy o nákupu a výdeji zásob se nejprve shromažďují na účtech třídy 1 a až poté jsou přesunuty do spotřeby.
Jednoduše řečeno, postup lze vyjádřit následovně:
NÁKUP (hotovost nebo faktura) → POŘÍZENÍ (účty 111 nebo 131) → PŘÍJEM NA SKLAD (účty 112 nebo 132) → VÝDEJ DO SPOTŘEBY PRO PRODEJ (účty 501 nebo 504)
Způsob B
Použití tohoto způsobu vyžaduje důsledné udržování skladové evidence. Během roku se nákupy a výdaje zásob zaznamenávají přímo jako náklady a na konci účetního období se provádí inventura. Zjištěný zůstatek se následně zaúčtuje na účty zásob. Tento způsob účtování neposkytuje průběžné informace o stavu zásob během roku. Při uzávěrce účetních knih na konci roku se počáteční stav zásob k 1. lednu přesouvá do kategorie nákladů, a konečný stav podle inventarizace k 31. prosinci se zaúčtuje jako nový zůstatek zásob, spojený s účty 501 a 504.
Tento proces lze jednoduše shrnout takto:
NÁKUP → PŘEVOD DO KATEGORIE NÁKLADŮ (501, 504)
Nyní se přesuneme k několika konkrétním příkladům týkajícím se účtování materiálových zásob a zboží, kde bude použit způsob A.
Příklad 1 – materiálové zásoby
a) Pořízení
b) Zařazení na majetkový účet
c) Reklamace
d) Nevyfakturované dodávky
e) Materiál na cestě
f) Inventarizace zásob
g) Škody
h) Prodej materiálových zásob
i) Opravné položky (OP)
Příklad 2 – zboží
a) Pořízení
b) Příjem na sklad
c) Reklamace
d) Nevyfakturované dodávky
e) Zboží na cestě
f) Inventarizační rozdíl
h) Prodej
g) Škody
i) Opravné položky
V tomto kroku se vyhotovují skladní karty, které se vedou pro každý druh zboží zvlášť.
Skladová evidence
Firmy by měly rovněž udržovat pečlivý záznam o svých zásobách, tříděný podle typů nebo kategorií materiálu na skladních kartách. Tyto skladní karty by měly obsahovat následující informace:
označení,
datum pořízení,
datum vyskladnění,
ocenění,
údaje o množství a
částku.
Shrnutí
Zásoby jsou součástí aktiv oběžného majetku. Rozdělujeme je na zásoby zakoupené a zásoby vytvořené interně v rámci podniku. Důležitou součástí účetního procesu týkajícího se zásob je jejich ocenění, a to jak při jejich vstupu do podniku, tak při jejich výdeji. V tomto článku jsme si představili několik metod ocenění zásob. Pokud jde o účtování zásob, existují dvě metody označované jako metoda A a metoda B, lišící se v tom, zda se zásoby účtují přes sklad nebo rovnou do spotřeby. Nakonec je také důležité mít v určitých případech evidence o stavech zásob na skladě. V dnešní době mohou účetní a podnikatelé využívat pro tuto účelovou skladovou evidenci různé softwary, například skladový software WorkBot!
Vyzkoušejte demo verzi WORKBOT - SKLAD zdarma
Přesvědčte se o intuitivním rozhraní našeho
softwaru WorkBot - Sklad na vlastní oči
Stačí na url adrese http://www.demo-wb.cz zadat přihlašovací údaje.
Jméno: Admin
Heslo: Sfv1.g87d98
* Pozn.: Do DEMO verze na URL adrese www.demo-wb.cz mají přístup i ostatní lidé. Určitě do ní nezapisujte důvěrná obchodní data, ale využijte vždy smyšlené informace.)
Náš skladový software WORBOT Vám se vším zmíněným může pomoc.
Kommentare